Písmo nás na mnoha místech vybízí k tomu, abychom Hospodina slavili a chválili hudbou a zpěvem, darem, který nám Hospodin jako jedinému ze svých stvoření svěřil. Dar vědomě vytvářet a interpretovat hudbu, s rozvojem lidstva stále složitější a komplikovanější, ale pořád úchvatnou a krásnou, je lidem vlastní od počátku věků. V naší církvi je hudba trvalou a neměnnou součástí každé bohoslužby. Při bohoslužbách se prolíná slovo se zpěvem písní, v nichž chválíme - oslavujeme - prosíme - děkujeme našemu Pánu. I přes klesající zpěvnost národa hudba v našich kostelích stále zní, a  to - Bohu dík a chvála - stále i za doprovodu varhan. V našem kostele existuje nástroj funkční, po generální opravě (2015) a kromě doprovodu zpěvu při bohoslužbě je využíván ke koncertování. Za jeho manuál v oněch uplynulých desetiletích usedlo jen nemnoho varhaníků, navíc se o nich mnoho zpráv nedochovalo - byť jsou varhany nástroj hlasitý, služba varhanická je tichá a nenápadná.

 

 

Ne jen varhany doprovázejí zpěv při bohoslužbách. Snažili jsme se a snažíme zařazovat vždy alespoň jednu píseň s doprovodem mnoha členů sboru na kytary flétny, violy, housle, cajon a další nástroje. Při rodinných nedělích tento „band“ doprovází celou bohoslužbu, v jejím závěru občas zájemci dostanou i další zvučidla a šramotidla, a hrají skoro všichni přítomní. Kromě varhanní hry však zní v našem kostele poměrně často také jiná hudba, a to zpěv pěveckého sboru. Víme, že pěvecký sbor existoval při našem farním sboru již v minulosti, a to ještě před 2. světovou válkou. Ale nedochovaly se nám o něm žádné zprávy - o počtu členů, o jeho působení atd. Po válce však již činnost sboru nejspíš nebyla obnovena. V období komunismu pochopitelně byla jakákoliv podobná aktivita naprosto znemožněna.

 

Začátkem roku 2003 však vznikl opět miniaturní kostelní sboreček, který v začátcích čítal asi 7, později až 11 členů. Byli to vesměs laici a nadšenci, kteří se s odvahou a hlavně chutí pustili do nácviku prvních písní. Zpočátku to byly duchovní písně dvou - tříhlasé, později bylo možné zkusit i čtyřhlas, písně rozličných stylů a věků, od středověku po současnost, případně i spirituály, některé dokonce (i když zřídka) i v jiných jazycích. Pěvecký sbor vystupoval hlavně při svátečních bohoslužbách v našem kostele, např. u příležitosti rodinných nedělí, křtů, v Adventu, o Velikonocích a podobně. Byla také vystoupení i v jiných sborech, na setkání pěveckých sborů Západočeského seniorátu ČCE, na adventním zpívání v Borku u kapličky, na náměstí v Rokycanech, s výjezdy do okolí – Radnice, ale i třeba na Šumavu, v kostelíku na Mouřenci. Po covidové vynucené pauze se sbor ztěžka dal dohromady, ale zpívalo se dále. Od jara 2023 se sbor schází k nacvičení písní pro slavnostní bohoslužby – Velikonoce, Vánoce. Uvidíme, jak to bude dále.

 

 

Kromě toho je Evangelicý sbor sám nebo ve spolupráci s dalšími organizátory pořadatelem mnohých koncertů a neohlíží se přitom na žánry. A tak můžete navštívit koncerty tzv. klasické či vážné hudby, koncerty folkové i rockové. Letos proběhl již 14. ročník hudebního festivalu „Jaro v evangelickém kostele“, oblíbené jsou adventní koncerty. Od loňského podzimu máme nově upravenou zahradu a hudební produkce probíhají i tam.

• Bohoslužby každou neděli od 9:30
• Bohoslužby s vysluhováním VP každou 4. neděli
• Rodinné neděle po domluvě jednou měsíčně, se společným obědem každý druhý měsíc
• Nedělní škola každou neděli od 9:30 (pokud jsou děti přítomny)
• Víkendové biblické hodiny v sobotu jednou měsíčně po domluvě, v zimní čas od 17:00, v letní čas od 18:00
• Náboženství pro děti - po dobu neobsazeného sboru farářem nezajištěno
• Ekumenické biblické hodiny - každou středu ve 14:00
• Staršovstvo 1. pondělí v měsíci od 18:30
• Zkoušky pěveckého sboru - činnost přerušena po dobu hledání nového sbormistra